V listopadu 2016 začalo celé naše “dobrodružství”, které nese název „Kde budu doma“. Projekt, do kterého se zapojili studenti Gymnázia Strakonice a studenti ze slovenského Gymnázia Janka Jesenského v Bánovciach nad Bebravou. Náplní naší práce bude dvouleté pátrání po stopách bývalých studentů právě již zmiňovaných dvou gymnázií. Budeme zjišťovat, jak úspěšní jsou naši absolventi po jednotlivých etapách jejich životů. Čeho chceme vlastně dosáhnout? Chceme získat informace o průběhu studií našich absolventů a jejich následném uplatnění, což povede k rozšíření a prohloubení statistik tímto se zabývajících, důležitými pro zpětnou vazbu a směrodatnost nejen pro gymnázium a jeho studenty, ale i pro města Strakonice a Bánovce a jejich regiony.

Deset českých studentů přivítalo na strakonickém autobusovém nádraží deset slovenských budoucích týdenních zahraničních spolubydlících. Z čehož vyplývá, že Slovenští studenti byli ubytováni, každý u jednotlivých českých kamarádů. Musím doopravdy říci kamarádů, jelikož naše otrkání a seznámení proběhlo velice rychle a navzdory tomu, že jsme se ještě nikdy neviděli, jsme v sobě doopravdy navzájem našli jednotlivé společné československé kořeny!

Hned první večeři jsme naše spolubydlící vzali na společnou seznamovací večeři do typicky české restaurace, kde vaří zásadně čínské jídlo! Už tam jsme poznali, že máme něco doopravdy společného.

Celým týdnem nás provázel aktivitami zaplněný program. Nedělní společný den se nesl ve znamení teambuildingových aktivit, zajímavou přednáškovou procházkou s naším oblíbeným dějepisářem Miroslavem Žitným a s krásným večerním završením v podobně překvapení strakonických, kteří si připravili český večer s živou lidovou strakonickou muzikou, typickým posvícenským zdobením hnětynek a vědomostními kvízy. Pondělí už vypadalo více pracovně, neboť nás navštívil se zajímavou přednáškou náš ředitel Miroslav Hlava, se kterým bylo více než příjemné povídání. Dále nás čekalo přivítání od starosty města Strakonice Břetislava Hrdličky, se kterým se u občerstvení probírala i taková závažnější témata aktuální politiky jako například Brexit. A jak jinak jsme měli celý den zakončit než v novém aquaparku v Sušici, který myslím, měl obrovský úspěch.

Úterní den byl ale už vážně doopravdy pracovní. Celé dopoledne jsme trávili s panem učitelem Prokopcem, který nás zasvětil do všech možných příslušenství, které nabízí Google Drive a Gmail, s jehož pomocí celý projekt dokumentujeme. A po vydatném školním obědě nás čekala přednáška s paní doktorkou Rysovou, která nás naučila, jak správně tvořit dotazníky, které budeme rozesílat jednotlivým absolventům a ze kterých budeme následně čerpat veškeré informace.

Středeční den jsme se opět “ulejvali”, jelikož jsme za doprovodu Miroslava Žitného zavítali do jednoho z nejkrásnější českých měst - Českého Krumlova. Musím říct, že za letošní podzim jsem zatím neměla krásnější procházku jako právě v tuto středu.

Čtvrteční den jsme strávili tvorbou dotazníků, malou kulturní vložkou a vystoupením pěveckého školního sboru. Jak to bývá, všechno krásné má svůj konec a tak i my jsme se pomalu chystali rozloučit s našimi slovenskými “bratry”, kteří nám všem naprosto neuvěřitelným způsobem přirostli k srdci. Během večerní Let´s go party už někteří nepochybně popotahovali.

Pátek, tedy den, na který bychom se v běžném školním týdnu těšili nejvíce. Jenže zrovna tento pátek jsme si nějak neuměli představit, že po návštěvě našeho hlavního města Prahy budeme muset dát na půl roku sbohem polovině naší dvacetičlenné party. Nakonec k tomu ale došlo a my jsme se slzami v očích doslova běželi za odjíždějícím vlakem, ve kterém seděli slovenští cestující a těšili se na své vlastní postele.

Hodnocení slovenských studentů:

„Pobyt v Česku bol teda riadny zážitok. Spoznali sme veľa nových ľudí a peknú školu. Poobjavovali sme nové miestečka a rozhodne sme si naplno užili čas s novými kamošmi. Rozhodne sa teším na ďalšiu návštevu!“

Potěšení a spokojenost nebyla jenom na české straně - i slovenská strana si to údajně řádně užila. Nejen my se už nemůžeme dočkat června, kdy naše kamarády opět uvidíme, tentokrát pod střechami slovenskými!

Chtěli bychom poděkovat panu učiteli Václavovi Kůlovi, který společně s úžasnou Libuší Přibylovou celý projekt organizují. Celý týden se starali, abychom měli co nacpat do prázdných žaludků a abychom si to pořádně užili. Byli nám v u chvíli spíše přáteli než učiteli a dozory. Obrovské díky s velkým “D” patří panu učiteli Miroslavu Žitnému, který nám předával své dějepisné informace při prohlídce Strakonic i Českého Krumlova a byl tak hodný a secvičil s českou desítkou lidové písničky, jež nás doprovázely při tanci během českého večera. Děkujeme paní třídní žáků 2. A Anně Hlavové za kamarádský doprovod při brouzdání Krumlovem. Děkujeme škole a panu řediteli za možnost se do projektu zapojit a za vstřícnou ruku při jakékoliv organizaci celého týdne. No a v neposlední řadě patří díky všem studentům, kteří se nebáli zapojit se do něčeho i mimo školu!